Mrtvý majitel pozemku – co s tím?

Nezřídka se stává, že na listu vlastnictví je uveden již mrtvý vlastník nebo spoluvlastník. Důvodem je buď datum jeho narození, nebo o něm prostě víte, protože jste ho znali.

Majitel bez adresy

Mrtvý vlastník pozemku nemusí mít na listu vlastnictví uvedenu adresu bydliště – v takovém případě se obvykle jedná o tzv. neurčeného vlastníka, kterého zastupuje Slovenský pozemkový fond (SPF) podle zákona č. 180/1995 Sb.

Takový majetek lze od SPF odkoupit nebo pronajmout pouze v případě, že jsou splněny podmínky stanovené zákonem, a ani v tomto případě není jisté, že je SPF splní.

Majitel s adresou

Pokud je uvedena adresa bydliště zemřelého vlastníka, je pravděpodobné, že z nějakého důvodu neproběhlo dědické řízení po jeho smrti nebo že pozemek či pozemky nebyly projednány v dědickém řízení. Vzhledem k tomu, že za socialismu byl v evidenci nemovitostí nepořádek, notáři často neměli potřebné informace, aby zjistili všechny pozemky zůstavitele.

V současné době se při novém šetření vlastníků půdy často objevují pozemky a podíly, které byly v minulosti v dědickém řízení přehlédnuty.

Jak postupovat?

Pokud máte zájem o nemovitost zapsanou na jméno zemřelého vlastníka, musíte zahájit další dědické řízení. Následně, až bude nemovitost vyděděna, můžete oslovit dědice a pozemek například koupit.

Návrh na dodatečné dědické řízení se podává podle § 211 občanského soudního řádu:

㤠211

(1) Pokud se po právní moci usnesení, kterým bylo dědické řízení skončeno, objeví další majetek zůstavitele nebo případně dluh, provede soud na návrh další dědické řízení ohledně tohoto majetku. Pokud se objeví pouze dluh zůstavitele, dodatečné dědické řízení se nekoná.

(2) V odůvodněných případech, zejména z podnětu soudu, notáře, státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy, může soud zahájit řízení o majetku uvedeném v odstavci 1 i bez návrhu.

(3) Soud zastaví dodatečné dědické řízení, pokud majetek uvedený v návrhu nebyl ve vlastnictví zůstavitele.“