K překvapení odborné i laické veřejnosti předložilo Ministerstvo dopravy k připomínkám nový stavební zákon. Navrhovaný zákon má nahradit kritizovaný a nepřipravený zákon Štefana Holého, který již byl schválen parlamentem, ale jeho účinnost byla odložena.
Další pokus o nový stavební zákon představuje ministr dopravy Jozef Ráž. Materiál je v připomínkovém řízení do 15.8.2024.
Co přináší nový stavební zákon?
Pokud jde o cíle nového zákona, předkladatel uvádí:
- je koncepčně uspořádán podle aktuálních požadavků na vnitřní uspořádání právních předpisů; v souladu se zákonem č. 400/2015 Z. z. o tvorbě právních předpisů a Sbírce zákonů Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů;
- v oblasti odborného názvosloví se přejímá historicky osvědčená a obecně používaná terminologie, zároveň se přejímá nová terminologie z odborných mezinárodních dokumentů, z právně závazných aktů Evropské unie a z Mezinárodní statistické klasifikace staveb;
- posiluje postavení vlastníků pozemků a staveb a jejich práva ke stavbě, neboť zřízení stavby na pozemku je součástí ústavně chráněného práva užívat majetek ve svém vlastnictví;
- obnovuje původní účel státních stavebních úřadů jako čistě stavebně technických orgánů státní správy, zbavených povinnosti sledovat netechnické činnosti (např. účelnost, uživatelské vztahy, sousedské spory, řešení movitých věcí a podobně);
- výrazně zjednodušuje proces přípravy stavby tím, že opouští dosavadní dvousložkové rozhodování (územní rozhodnutí a stavební povolení) a zavádí pouze jedno řízení – řízení o stavebním záměru, kterým stavební úřad vyslovuje souhlas s navrhovanou stavební činností;
- ponechává agendu stavebního úřadu jako přeneseného výkonu státní správy v oblasti stavebního práva na obci, přičemž obce mohou zřizovat stavební obvody obdobně jako současné společné obecní úřady.
- usiluje o zpřísnění vzdělávání pracovníků státní správy v oblasti stavebního práva,;
- upravuje ochranu uměleckých děl v budovách a na veřejných prostranstvích před poškozením nebo zničením stavební činností; jedná se o požadavky vyplývající z mezinárodních právních dokumentů (Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy, Úmluva o ochraně archeologického dědictví a Úmluva o hodnotě kulturního dědictví pro společnost);
- stanoví správní řízení a procesní práva a povinnosti účastníků řízení a dotčených osob a obsah výstupních rozhodnutí;
- stanoví dodatečný postup ve vztahu k nepovoleným stavbám postaveným před nabytím účinnosti navrhovaného stavebního zákona tak, aby tyto stavby byly buď dodatečně zkolaudovány, nebo ve stanovené lhůtě odstraněny; cílem je zajistit, aby se tyto stavby nejevily jako trvale nepovolené, nezkolaudované, ale byly bez problémů užívány po řadu let;
- zpřesňuje přestupky a jiné správní delikty a rozšiřuje okruh sankcionovaných osob i na další osoby ve výstavbě (zhotovitele, osoby vykonávající stavební dozor), neboť při převažujícím dodavatelském způsobu výstavby je stavebník pouze objednatelem služby (stavby) a stavbu osobně neřídí; podle občanského práva by za porušení zákona a škodu způsobenou poskytnutím služby měla odpovídat osoba, která porušení zákona a škodu způsobenou poskytnutím služby způsobila (zhotovitel), nikoliv objednatel služby (stavebník);
- zdůrazňuje význam účasti autorizovaných osob na výstavbě, zejména specifikuje oprávnění a povinnosti projektanta, stavbyvedoucího, zhotovitele stavby, osoby vykonávající stavební dozor, geodeta a statika při přípravě stavby a při realizaci stavby.
Plusy a minusy
Za pozitivní považuji, že se upouští od plánované elektronizace stavebního řízení. Výhradně elektronická forma by znemožnila přístup k ochraně svých práv velkému počtu občanů, kteří nejsou počítačově gramotní a nemají internet. Oceňujeme také snahu zajistit, aby obvod stavebního úřadu měl určitý počet obyvatel a aby zanikly malé stavební úřady, které často nebyly schopny zajistit dodržování zákonů a odbornost při povolování staveb.
Lepším řešením by však bylo, kdyby stavební úřady spravoval stát, nikoliv obce. V současné době existují silné vazby mezi voliči a starosty, kteří kontrolují stavební úřady v obcích, což zvyšuje pravděpodobnost korupce. Nepochopitelné je také tvrzení v důvodové zprávě, že návrh stavebního zákona nemá vliv na životní prostředí. Těžko hledat zákon, který by měl větší vliv na životní prostředí než stavební zákon. Jen výraz „životní prostředí“ je v zákoně zmíněn patnáctkrát… Takové ignorování reality svědčí o neprofesionalitě předkladatelů zákona.
Proces schvalování nového zákona můžete sledovat ZDE.
