Katastr nemovitostí nemá v očích veřejnosti nejlepší pověst. V současné době je katastr nemovitostí již tři dny mimo provoz a katastrální odbory pracují pouze v omezeném režimu. Objevily se zprávy, že se katastr stal terčem kybernetického útoku, a dokonce se spekuluje, že katastr přišel o všechna data. Úřady jsou na informace skoupé, ale víme, že se případem již zabývá policie.
Níže popisuji současný stav katastru nemovitostí a některé problémy, které mohly způsobit současný výpadek katastru nemovitostí.
Zápisy – nedodržení termínů, přílišná formálnost
Ročně přicházejí do katastru statisíce smluv, které musí být zaevidovány v zákonné lhůtě. V současné době se za každou žádost (návrh) platí standardní poplatek ve výši 100 EUR. Některé okresní úřady lhůtu pro provedení vkladů respektují, jiné nikoli. Z vlastní zkušenosti vím, že obsazování úřadů chybějícími „vkladateli“ je často pomalé a nepružné. Zaměstnanci chybí, pracují ve stresu za nízkou mzdu, poplatky se vracejí a lidé hledají různé vedlejší cesty, jak si vyřídit základní věci.
Postup při registraci smluv podle katastrálního zákona také není ideální a zlepšuje se jen pomalu. Jeho extrémní formálnost často zbytečně zdržuje nabytí vlastnictví.
Složitá legislativa, nekvalitní výběrová řízení, nízké platy a v důsledku toho nižší odborná úroveň vkladatelů a zapisovatelů jsou jevy, které vytvářejí ideální prostředí pro korupční jednání.
Nezvládnutá elektronizace – důvod výpadku katastru?
Zaměstnanci katastru nemovitostí jsou zvyklí jednou za 5 let absolvovat školení na nový program, který má katastr posunout „dopředu“, ale po školení se po nich jakoby slehne zem a oni dál používají aplikace v práci z 90. let 20. století. Alespoň tak tomu bylo do roku 2017, kdy jsem katastr opustil.
Z katastrálního zákona je patrná snaha o postupnou elektronizaci celého katastrálního řízení, ale v praxi se tak děje způsobem, který práci úředníků ještě více komplikuje. Existuje zřejmý rozpor mezi obrazem katastru z pohledu občana a z pohledu úředníka. Občan vidí především pozitiva – nové webové stránky a možnost poslat žádost na katastr z domova. Úředníci naopak vidí zastaralé programy, které jim práci neusnadňují.
Pořizování aplikací katastrálním odborem někdy vyvolávalo dojem, že účelem nových programů není usnadnit práci, ale utratit peníze. To potvrzuje i skutečnost, že Úřad geodézie, kartografie a katastru SR musel v minulosti vracet peníze za nezákonné zadávání veřejných zakázek (viz článek). Dobrým příkladem špatného hospodaření a plýtvání je tzv. obálkovací stroj – zařízení na zasílání rozhodnutí, které stálo hodně peněz, ale fungovalo jen krátce. Zatím není jasné, zda bylo větším úspěchem spuštění obálkovacího stroje, nebo jeho zrušení.
Neexistují žádné zálohy?
Nebylo by proto překvapením, kdyby špatně řízené oddělení se zastaralým vybavením nedokázalo odolat kybernetickému útoku a přišlo o všechna svá data. To by znamenalo, že oddělení nemá dostatečně zálohovaná data. Jednalo by se o závažné manažerské selhání ze strany CCDC, ale také o selhání základní funkce státu – ochrany majetku občanů. Bez katastrálních údajů by občané obtížně prokazovali své vlastnictví a vznikl by prostor pro obohacování pozemků „neaktivních“ vlastníků, podobně jako v 90. letech minulého století, kdy byly katastrální údaje neúplné a docházelo k mnoha podvodným obohacením (viz článek na toto téma).
Zároveň by se tím zničilo několik desetiletí práce na tvorbě katastrálních dat a samozřejmě i obrovské náklady na jejich obnovu.
Zrušení papírových osvědčení o vlastnictví
Přestože podle vyhlášky mají být listy vlastnictví vedeny v elektronické i listinné podobě, vydal Úřad státního zmocněnce pro majetek před deseti lety pokyn, který úřadům nařizuje pozastavit aktualizaci listů vlastnictví v listinné podobě. Tento pokyn je v přímém rozporu s § 7 vyhlášky č. 461/2009 Sb. Lze také konstatovat, že vedení Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nepostupuje vždy profesionálně a v souladu se zákonem. Úřady, které se řídily tímto pokynem, a nikoliv vyhláškou, budou mít o to větší problémy v případě, že se údaje v katastru skutečně ztratily.
„Mrtvá místa“ byla vytvořena již v minulosti.
Období socialismu mělo zásadní vliv na evidenci nemovitostí, kdy bylo částečně přerušeno vlastnictví (zejména v 50.-60. letech 20. století). Dále se nemovitosti prodávaly, projednávala se dědictví, ale mnohé z těchto právních změn se již neevidovaly. Tím začala vznikat mrtvá místa v evidenci. Je obtížným úkolem prozkoumat chronologii vlastnických vztahů a doplnit rejstřík tak, aby v něm byly zapsány všechny nemovitosti a změny. O jeho obtížnosti svědčí i to, že se jej dosud nepodařilo zcela dosáhnout. Noví vlastníci a mapy se do katastru doplňují prostřednictvím tzv. registru obnovené evidence pozemků (ROEP), často povrchně a s chybami. K přehlednosti katastrální evidence nepřispívá ani skutečnost, že každé katastrální území je evidováno na dvou různých mapách (katastrální mapa a mapa určeného operátu).
Další problémy katastru nemovitostí
Problémů v katastru je více a zmíním se o některých dalších, které mě napadly:
- nezačlenění některých (zejména inženýrských) staveb a nemožnost jejich prodeje,
- matoucí definice a formulace v katastrálním zákoně (např. definice pozemku nebo § 79i),
- z listů vlastnictví často nelze určit rozsah městských pozemků ve správě pozemkového společenství,
- matoucí zápisy na listu vlastnictví, např. nabývací titul ve tvaru „Kupní smlouva č. V 223/2010 ze dne 2. 2. 2009“, kde datum neodpovídá datu uzavření smlouvy, ale datu povolení vkladu, a číslo „V 223/2010“ není číslem smlouvy, ale číslem vkladu (resp. číslem rozhodnutí o povolení vkladu).
Několik doporučení na závěr
V minulosti se ukázalo, že změny zákonů a pokynů pro registraci majetku by měly být prováděny velmi opatrně, takže změny by měly být prováděny pouze postupně a po pečlivém zvážení. Namísto zcela nových zákonů (nedávno byl připraven nový katastrální zákon) by bylo mnohem prospěšnější zkrátit dobu a provést několik drobných úprav.
Současný model místní správy, který byl zaveden v roce 2013 a který prohloubil potřebu řešit personální i materiální potřeby úřadů, je rovněž třeba změnit.
Je také nutné zvážit, zda nahradit papírovou katastrální dokumentaci elektronickou, nebo vést obě současně. Je také nutné pokračovat v katastrálním řízení v tradiční papírové podobě, jinak budou úřady nedostupné pro počítačově negramotné a méně majetné občany. Cílem by však měl být pravý opak – zlepšit přístup k úřadům. Na to se často zapomíná.
